|
| |
|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
|
Caravan Club
Fišerová, Barbora ; Kubíková, Zuzana (oponent) ; Kijonka, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce přibližuje vývoj a proměny fenoménu organizovaného karavaningu na našem území od jeho počátků a rozmachu až po současnost. Z důvodu šíře zvoleného tématu v sledovaném období, od cca 70. let 20. století do roku 2019, se zaměřuji především na západní Čechy, konkrétně na Caravan Club Plzeň, jehož je má rodina dlouholetými členy. Součástí knihy jsou autobiograficky sepsané paměti Jana Valenty, který psal klubovou „Kroniku“ přibližně od roku 1980 do roku 2011, archivní fotografie a autorský text a výpisky narativních rozhovorů. Biografie karavanistů umožňují nahlédnout jednak na specifika tohoto fenoménu a podoby turistiky, ale také na fungování české společnosti v období tzv. normalizace i v následujících letech. Vlastní bádání jakožto „insidera-karavanisty“ a editace dostupného materiálu resultovalo v tištěnou knihu, která mapuje historický vývoj a proměny CC Plzeň z osobní perspektivy.
|
|
|
Orální historie a její místo v české žurnalistice na příkladu Příběhy 20. století v Českém rozhlasu
Dvořák, Vilém ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Od roku 2006 vysílá Český rozhlas každý týden pořad Příběhy 20. století, který tvoří novináři Adam Drda a Mikuláš Kroupa. Pořad je žurnalistickým útvarem, jeho primárním zdrojem jsou však orálněhistorické rozhovory s pamětníky minulého století ze sbírky Paměť národa. Cílem práce je na základě kvantitativních a kvalitativních metod pořad charakterizovat a zasadit jej do kontinua orální historie a žurnalistiky. Teoretická část se zabývá orální historií, jejím účelem a vývojem, ale také rozdíly mezi novinářským a orálněhistorickým přístupem k metodě interview. Kvantitativní obsahovou analýzou 773 epizod vysílaných mezi 1. květnem 2006 a 1. květnem 2021 vlastní výzkum zjišťuje, kdo jsou typičtí pamětníci pořadu, jaká témata jsou pořadem nejčastěji pokrývána, jaké zastoupení mají muži a ženy a v jakých regionech se příběhy nejčastěji odehrávají, zároveň také jak se tyto charakteristiky mění v závislosti na moderátorovi. Podle výzkumu mají větší zastoupení v pořadu muži, nejčastějším tématem jsou pak političtí vězni 50. let, následují přeživší holocaustu, veteráni druhé světové války či duchovní. Popisem typického pamětníka se práce mimo jiné snaží zodpovědět, zda pořad Příběhy 20. století zapadá do "západní" tradice orální historie a dává tak prostor lidem, kteří jsou klasickými historiografickými...
|
|
|
Biografie Vidy Neuwirthové: umělecký život na pozadí rodinné historie
Hradecká, Markéta ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl za použití biografické metody bádání v rámci soudobých dějin zkoumat významy jednání a událostí v životním příběhu hlavního subjektu bádání, tj. Vidy Neuwirthové, na základě analýzy a interpretace vedených orálně-historických rozhovorů a dalších pramenů. Vida Neuwirthová je na veřejnosti známá zejména svojí výraznou hereckou rolí v populárním filmu Tři veteráni (1984) a její současnýmediální obraz je vytvářen pomocí dramatické významové zkratky. Podrobnější biografické bádání ukazuje jádro jejího životního příběhu, jež spočívá v odhalení a následnému osvojení si židovských kořenů přes rodovou linii svého otce, k čemuž došlo v období jejího raného dospívání. Tato významná změna v pojímání vlastní identity pak nasměřovala její další uměleckou činnost, kterou aktivovala v době tzv. "pozdní" normalizace založením dětského divadla Feigele v rámci místní židovské komunity v Praze (80. léta 20. století). Tato doba se vyznačovala autoritativním státním režimem a deklarovaným státním antisemitismem, který projevy židovské identity sledoval a snažil se o jejich potlačení či asimilaci. V této práci sleduji posuny významů, jež Vida Neuwirthová retrospektivně přikládá své činnosti ve výše zmíněném období a jež souvisí s objevením nových, primárních dokumentů, o jejichž...
|
|
|
Asanace Žižkova na přelomu 70. a 80. let 20. století
Baklová, Eliška ; Gjuričová, Adéla (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí asanace pražského Žižkova na přelomu 70. a 80. let v současných vyprávěních tehdejších obyvatel. Výzkum využívá metod orální historie a soustřeďuje se na subjektivní vnímání průvodních jevů asanace, tedy původní kvality bydlení, mentálních obrazů čtvrti a přesunů obyvatel, a to z hlediska těch, kdo se přestěhovali v rámci čtvrti, i těch, kdo museli Žižkova opustit. Spolu se samotným bouráním a proměnou mezilidských vztahů práce sleduje také fenomén výstavby panelových sídlišť, kam se velká část obyvatel z asanovaných domů přestěhovala. V syntetizující části se diplomová práce se věnuje rozměrům času, genderu, nostalgie a paměti místa.
|
|
|
Loutkoherectví jako rodinná tradice na příkladu rodu Kopeckých
Petričáková, Štěpánka ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
V rámci této diplomové práce je zkoumána rodina Kopeckých, jejíž rodinná tradice spojena s loutkovým divadlem. Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vnímání rodinné tradice u tří různých větví jedné rodiny. Za účelem výzkumu této problematiky je tradice zkoumána i u různých generací dané rodinné větve. Narátoři byli vybráni především tak, aby mezi sebou neměly jednotlivé rodiny užší vazby. K vedení projektu byl zvolen orálně- historický výzkum, který byl opřen o teorie výzkumu především rodinné paměti. Matěj Kopecký, někdy uváděn jako patriarcha loutkářského řemesla, byl loutkář z Mirotic. Umění loutkoherectví bylo přenášeno z generace na generaci a v současné době žije již deváté pokolení, které se počítá právě od Matěje Kopeckého. Nabízí se otázka, jak je to s rodinnou tradicí v současné době a jak je předávána? Co vlastně představuje rodinou tradici? Klíčová slova: rodina, tradice, orální historie, Matěj Kopecký, loutky, loutkové divadlo
|
|
|
Počátky českého soukromého vysokého školství (na případové studii Vysoké školy finanční a správní)
Straková, Magdalena ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Počátky českého soukromého vysokého školství na případové studii Vysoké školy finanční a správní Bc. Magdalena Straková ABSTRAKT Práce Počátky českého soukromého vysokého školství na případové studii Vysoké školy finanční a správní zpracovává období mezi lety 1999 až 2009, kdy díky úpravě zákona o vysokých školách mohly vzniknout první soukromé vysoké školy. Pomocí orální historie mapuje a strukturuje danou oblast na případové studii jedné z prvních soukromých vysokých škol. Historii školy práce rozdělila na tři části: příprava projektu a vznik školy, období růstu a moment, kdy se objevily první problémy s kvalitou a reputací. Přináší současně odpověď na otázku, nakolik existence soukromého vysokého školství změnila sféru terciárního vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA Vysoká škola finanční a správní, soukromá vysoká škola, soukromá univerzita, terciární vzdělávání, orální historie, případová studie
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.